Zpátky do práce i do školy: Proč jsme často nemocní?

Proč jsme po návratu z dovolené nebo prázdnin zpět do pracovního a školního procesu často nemocní?

Za vyšším výskytem onemocnění po skončení prázdnin a dovolených stojí více faktorů. Tím nejdůležitějším je určitě stres, který oslabuje náš imunitní systém. Přes prázdniny a o dovolených se vracíme zpátky sami k sobě, k věcem, lidem, činnostem, které nás baví. Zásadně měníme naše fungování, více relaxujeme, více spíme, odpočíváme a při radostných činnostech vypínáme naši přehlcenou mysl ze školních nebo pracovních povinností.

Po návratu z dovolené se sice těšíme, jsme plní energie a entusiasmu, ale vstupujeme do režimu mnohdy s nekomapatibilním tělem. Ranní vstávání, mnohdy nesmyslné povinnosti, opomíjíme sami sebe, čas pro svoje zdraví a psychickou i fyzickou vitalitu. Jíme mnohdy ve spěchu, jídlo, které je po ruce a zasytí nás spíše objemově než obsahově a energeticky.

Jsou zde i další faktory?

Dalším faktorem je kumulace lidí (školy, práce, městská doprava, obchody, nákupní centra). Je zde vyšší koncentrace virů a bakterií, se kterými je náš imunitní systém v kontaktu. Na dovolené mnoho z nás tráví čas venku, v přírodě, na horách, u moře, nebo u vody, jíme v restauracích venku, sedíme na zahrádkách kaváren, děláme venkovní pikniky, chodíme do lesa, jezdíme na kole nebo chodíme na procházky. Tady je o náš imunitní systém sliznic postaráno (čerstvý vlhký vzduch, fyzická aktivita).

Po návratu z dovolené má mnoho z nás při sedavém zaměstnání méně pohybu, více spěchu či povinností. Z venkovního prostředí si sedneme před počítače, uzavřeme se do místností, kanceláří, ordinací, aut, škol, bytů a domů. Tyto prostory bez dostatečné cirkulace vzduchu, okysličení, nízkou vlhkostí a nízkou ionizací vzduchu a s kumulací lidí jsou ideálním místem pro množení mikrobů a dobrým zdrojem pro nákazu.

Jaké nemoci nejčastěji doprovázejí návrat do školních lavic nebo za pracovní stůl?

Nejčastější infekční nemoci po návratu do práce nebo do škol bývají ty respirační. Právě z důvodu změny režimu a prostředí. Z venkovních aktivit se schováme do místností, kde je zcela jiné složení a cirkulace vzduchu, což enormně pociťují naše sliznice dýchacích cest. Při suchém vzduchu vysychají naše sliznice a tím pádem je prostup pro bakterie a viry snazší.

Z neinfekčních onemocnění po návratu z dovolených se vrací bolesti zad a končetin z tělesné neaktivity při sedavých profesích, migrény, únavový syndrom a další.

Co má největší vliv na lidskou imunitu?

Lidská imunita je komplexní, víceúrovňová a propojená se všemi systémy. Proto nelze vypíchnout jedinou věc, co nejvíce ovlivňuje náš imunitní systém. 70 % našeho imunitního systému (našich imunitních buněk) je ve střevě, kde máme v naší mikroflóře více bakterií, než má naše tělo vlastních buněk. Hmotnost naší mikroflóry se odhaduje až na 1,5 kg a obsahuje více jak 1000 druhů bakterií. Složení naší mikroflóry je zásadní nejen pro náš střevní imunitní systém. Naše mikroflóra je jeden z nejméně prostudovaných „orgánů“ v našem těle. Její metabolická aktivita je stejná jako metabolická aktivita jater.

Naše mikroflóra se formuje v závislosti na naší potravě, na našem životním stylu, příjmu tekutin, alkoholu, kouření, fyzické aktivitě, je nesmírně dynamická a náš imunitní systém s ní musí neustále „kamarádit“, aby udržel rovnováhu. Faktory, které výrazně ovlivňují náš imunitní systém, jsou jednoznačně: psychické nastavení, tedy zase přítomný psychický nebo i fyzický stres, a strava. Důležitý je i dostatek spánku a odpočinku. V poslední době se rozvíjí nový vědní obor neuropsychoimunologie, který se věnuje propojenosti naší psychiky s neurologickými a následně imunologickými mechanismy.

Jak se liší dětský imunitní systém od „dospělého“?

Dítě se rodí sterilní a imunologicky “naivní“. Proto v těhotenství dostane vyvíjející se plod celou řadu protilátek přes placentu od maminky. Další protilátky dostává dítě z kolostra (tzv. prvotní mléko, které matka tvoří bezprostředně po porodu). Tyto protilátky se můžou u dítěte ze střeva vstřebat, protože ještě není vytvořená dostatečná střevní bariéra.

Další protilátky v omezeném množství dostává kojené dítě z mateřského mléka. Všechny tyto protilátky chrání dítě v prvních měsících života, než si začne tvořit dítě své vlastní. Dál se imunitní systém tvoří na základě prostředí, ve kterém žije, důležité je, jak moc je dítě vystaveno bakteriím, virům, plísním a parazitům. Obecně platí, že imunitní systém dětí je daleko plastičtější a „aktivnější“ než v dospělosti a postupem času vyzrává.

V dětském věku jsou určitá specifika, kdy mnohé onemocnění probíhají daleko mírněji (klíšťová meningoencefalitida, neštovice…) oproti dospělému věku. A zase kontakt s některými infekčními činiteli a průběh onemocnění může být v dětském věku daleko nebezpečnější než v dospělosti.

U dětí je vždy infekční dávka bakterií nebo virů, která je nutná pro rozvoj onemocnění, podstatně menší. Při vývoji našeho imunitního systému není žádoucí sterilita prostředí. Určitá stimulace mikroby je pro správný vývoj dětského imunitního systému doslova potřebná a žádoucí. Občasná nemocnost v dětském věku je tedy fyziologická a běžný výskyt onemocnění respiračních, zažívacích nebo infekčních s kožními projevy v kojeneckém a batolecím věku se v některých nedávných pracích udává až 5 infektů do roka.

Je řada onemocnění, které proděláme jednou v životě (nejčastěji v dětském věku), na základě čeho si náš imunitní systém vytvoří paměťovou stopu v podobě protilátek a když se se stejným infekčním onemocněními dostaneme do kontaktu podruhé, tak jsme chráněni. Proto je nemocnost dětí paradoxně častější než u dospělých, aby si mohl náš imunitní systém vytvořit dostatečnou kompetenci pro dospělý věk.

Zaujal vás rozhovor? Přečtěte si článek, kde se dozvíte, jak co nejefektivněji posílit imunitu.